Michaela Prausová 

A jaké byly moje dojmy?? No řekněme, že ne zcela pozitivní a to jak z organizace šampionátu, tak i z úrovně a počtu jednotlivých koní v kategoriích. Jak krásně a vyspěle se Francie tvářila, tak organizačně zcela zaostala za šampionátem v Lucembursku. To, že koně museli přečkat někdy i 4dny v nekydaném boxe, protože i přes apely chovatelů nebyl přistaven kontejner na hnůj a bylo jim řečeno, ať jen přistýlají slámu, že to aspoň nebude vidět, bylo pro mne velmi opravdu šokující. Vůbec se již nebudu rozepisovat o veterinární kontrole, která po někdy i 2dnech co už koně byli v boxech, byla zcela zbytečná. A už vůbec raději nezmiňuji časový harmonogram a informovanost chovatelů, která byla spíše nulová. Více než organizačními nedostatky, které se dají omluvit prvním pořádáním takovéto akce, bych se chtěla zabývat spíše úrovní šampionátu a koní. Ta byla totiž daleko horší než před rokem v Lucembursku, kam přijelo alespoň dost koní do jednotlivých kategorií. Chápu, že se může stát s koněm cokoliv a vlastně i nám se tak stalo, ale proč tedy organizátoři zbytečně rozdělovali kategorie na více, když poté v jednotlivých kategoriích bylo velmi málo účastníků. Průměrný počet koní na kategorii byl 4, což je velmi málo. Jedině kategorie hřebců ročních a starších 5ti let byly početně dostačující a i úroveň koní vysoká, takže titul šampiona si vítězný hřebec opravdu vybojoval. Pokud se budeme bavit o úrovni jednotlivých koní, tak zcela katastrofální byla v kategorii 4letých a starších klisen, kdy vybrat korektní klisnu bez vad byl nadlidský výkon. Zarazilo mě také, že koně byli v pátek před šampionátem nejen změřeni, ale i ohodnoceni, což by se dle mě mělo dít až na šampionátu samotném. Slibované hodnocení slovní se konalo pouze u vítěze kategorie, v pár případech i u druhého umístěného, ovšem ostatní koně nahlas pro všechny hodnoceni nebyli, což si myslím je velká chyba.  V mnohých případech mě velmi překvapilo rozhodování komise, kdy koně s vadou exteriéru, ale o něco lepší mechanikou pohybu posunuli před korektnějšího koně, který byl tedy chodově o trošku horší. Jak takovýto hřebec či klisna přispějí pozitivně v chovu si nedokážu představit. A nemluvě o tom, jak byli koně měřeni - těsně před stájemi a to na ne zcela vhodném terénu – ono terénní vlny jistě přispěly ke zrychlení a naklusání koní, ovšem pro korektní měření a hodnocení exteriéru koně to způsobilý terén jistě nebyl. Nehledě na velmi specifický způsob měření jednotlivých tělesných měr – rozhodně tedy míry nepovažuji ze zootechnického hlediska za dobře změřené a tedy absolutně nevypovídající. To že se některý kůň nechce nechat změřit je jiná věc, ale měřit např. obvod hrudníku za kohoutkem bylo, no jak to nazvat, asi velmi úsměvné.